Z historie
Historie zámku Humprecht začala v roce 1666, kdy se ho hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic rozhodl postavit. Jan Humprecht Černín se narodil v roce 1628 ve šlechtické katolické rodině z jižních Čech. Nejprve po studiích uvažoval po dráze kněze, ale nakonec skončil jako komoří prince Leopolda. Tato zkušenost mu záhy otevřela cestu mezi vysoké dvorské a zemské úřady a k zisku hodností. I díky dědictví po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic si na chudobu nemohl stěžovat a zařadil se mezi nejbohatší pány země.
V roce 1652 se oženil s dvorní dámou císařovny. S Dianou Marií z Gazolda se seznámil ve Vídni a po svatbě bydleli na mnohých českých zámcích. 22. června 1666 se dohodl na stavbě zámku Humprecht s Carlem Luragem a hlavně pro potěchu své choti nechal vystavět zámeček v italském duchu. Zámeček měl poskytovat dostatečný komfort a říkalo se mu Humprechtsberk. Šlo o lovecký zámeček s okolní oborou a sloužil především pro pobyt během letních dnů.
Přízemní prostory sloužily k bydlení služebnictva a první patro obývala rodina hraběte. Každé patro obsahovalo vnitřní elipsoid, využívaný jako sál – pro přízemí se konkrétně jednalo o předsíň a v prvním patře o zámeckou jídelnu pro slavnostní příležitosti. Šestnáct metrů vysoká hodovní síň v prvním patře dnes ukazuje návštěvníkům fresky a výjevy ze života Jana Humprechta Černína a zajít sem můžete na mnohé koncerty, protože místnost vyniká skvělou akustikou.
Jaro 1669 již bylo dobou jen nějakých zakončovacích drobných prací. Došlo rovněž k vybudování zdi okolo obory. Tu ozdobily vyhlídkové altánky a panský dvůr na okraji vsi Března. Nad Sobotkou se vypínala zajímavá stavba se šindelovou střechou červené barvy a s plechovou bání s křížem na vrcholu věže.
29. června 1678 zapálil zámek ve velké bouřce blesk, ten sem několikrát uhodil. Střechy ze šindele shořely a poškozeno bylo i horní poschodí zámku. Majitel se tehdy vyjádřil takto: „…je radšie, že jeho zbožie potrefilo než zbožie jeho milejch poddanejch, kteří by se z toho dostávali hůře než on…“. Rozsáhlé poškození přimělo Humprechta k úvahám o rozsáhlé přestavbě a nechal si zpracovat několik projektů. Mezitím v prosinci 1678 došlo k dalšímu požáru a škodám. Následně se zvýšil počet obytných místností o jedno podlaží, do této úrovně byla přenesena i pavlač se železným zábradlím, střecha byla pokryta opět šindelem červené barvy a během roku 1680 skončily i zednické práce. Později se zbouraly hospodářské budovy, protože základy byly přetíženy. Díky tomu vznikla vyhlídková terasa kolem zámeckého přízemí,která obrůstá šeříky. S opravami nezůstala ani zeď kolem obory se stovkou daňků. V pozdější době užívali Černínové zámek pro reprezentační účely.
V roce 1738 koupil zámek hrabě Václav Kazimír Netolický z Eisenberka a i během dalšího období se na zámku konaly různé návštěvy šlechty, svatební hostiny apod. v roce 1780 uvažoval hrabě Antonín Vratislav Netolický o zbourání a stavbě nového zámku, ale nakonec se plány neuskutečnily.
Obsáhlejší opravy prodělal zámek Humprecht v roce 1829. Opravovala se střecha a vrchol věže ozdobil místo kříže půlměsíc. Železnou pavlač nahradila dřevěná (ta postupem času ztrouchnivěla). V zahradě se pěstovaly ovocné štěpy a oboru navštěvovala omladina ze Sobotky. Jinak ale zámek pustl, protože po roce 1848 se na výdajích za údržbu hodně šetřilo. Po pozemkové reformě připadl pustnoucí zámek i se dvorem městu Sobotka, ale nemělo na zaplacení požadované sumy a stavebních prací se ujal Kruh rodáků a přátel města Sobotky a okolí. Upravil se sál a čtyři další pokoje prvního patra, nainstalovala se sem expozice vztahující se ke stavbě zámku Humprecht a velký sál ozdobily fresky od Richarda Wiesnera. Do konce roku 1938 se město Sobotka postaralo o novou omítku, střechu a zřízení ochozu. V roce 1940 se zde umístily sbírky z muzea ze Sobotky.
Během okupace chtěli nacisté zřídit na Humprechtu protileteckou pozorovatelnu, ale k tomu nakonec nedošlo. Po válce částečně nahradil šindele měděný plech a druhé patro sloužilo pro muzejní sbírky a výstavy. V roce 1958 se panské pokoje proměnily na historické oddělení se zaměřením na sobotecké spisovatele a básníky (Fráňa Šrámek, F.V. jeřábek, V. Šolc, J.L. Turnovský). Roku 1970 se prováděly další stavební práce. Během osmdesátých let pečoval o zámek Státní ústav památkové péče a Humprecht se dočkal generální rekonstrukce budovy. Po restitucích v devadesátých letech dvacátého století se zámek znovu stal majetkem města Sobotky. Opravilo se hlavní schodiště a instalovaly nové expozice v zámeckých interiérech, zaměřených na život hraběte Jana Humprechta Černína.